úvod
Vše začalo tím, že jsem si moc přála vlastního psa.
A tak jsem chodila na brigády a postupně jsem si ušetřila na mnou vytouženého psa NO (německého ovčáka) Sira.
Úspěšně jsme složili zkoušky, a šli na první závod. Po tom, co jsem měla velet " lehni" a Sir si lehnul na záda a chtěl drbat, jsem to vzdala a dál jsme cvičili jen pro radost.
Během jeho života jsem se seznámila s již bývalým manželem a byli jsme tři.
Po pár letech se narodil náš Kubík. Ten od malinka vyrůstal ve společnosti psa.
Lezl mu do boudy, kreslil mu na záda křídou silnice. Asi proto, že venku na trávu to nakreslit nešlo. Musel dostat trošku vynadáno, protože to se pejskům přeci nedělá. Ale Sir byl spokojený, protože si s ním někdo hrál.
Ke konci Sirova života jsme doma začali uvažovat o jeho následovníkovi. Ani jeden z nás si totiž život bez psa nedovedl dost dobře představit. Po velmi složitém rozhodování zvítězilo plemeno labradorský retrívr.
Postupem času k labradorovi Sagimu přibyla kočka - modrá britka - Hagrid a potom zlatá retrívřice Bourbon a kotě Garfield.
